Protipovodňová ochrana Modřic se řeší téměř dvacet let a její přípravu komplikuje návaznost na opatření v Brně, Povodí Moravy i plánovaný severní obchvat. Město proto hledá řešení, které ochrání především současnou zástavbu a zároveň ponechá nezastavěné území mezi Mlýnským náhonem a Svratkou jako prostor pro vodu. Zkušenosti z povodně v roce 2024 vedly k přípravě konkrétní ochrany podél Mlýnského náhonu. Hotová studie spojuje stabilizaci břehu, protipovodňovou ochranu nejohroženější části města a nový chodník podél frekventované silnice včetně lávky přes náhon. Na celkovou koncepci nechceme pouze čekat – tam, kde můžeme postupovat sami, chceme připravit řešení k realizaci. O podrobnostech kolem projektu informujeme v detailu na webu. AnMaz
Protipovodňová ochrana Modřic patří k tématům, která se řeší už téměř dvacet let. Důvod je jednoduchý – naše město leží v území ovlivňovaném Svratkou, Bobravou i Mlýnským náhonem a velká část východního katastru se nachází v záplavovém území nebo dokonce v aktivní záplavové zóně.
Jednoduché ale není samotné řešení. Voda nezná hranice katastru a opatření provedená v Brně mohou ovlivnit situaci v Modřicích a naopak. Do stejného území navíc vstupují další velké záměry, zejména plánovaný severní obchvat. Proto se na přípravě protipovodňových opatření podílí město, Povodí Moravy, Jihomoravský kraj i Brno a jednotlivé představy se v průběhu let několikrát měnily. Také Brno dnes uvádí, že řešení jižně od D1 zasahuje částečně na území Modřic a koncepci je proto nutné vzájemně koordinovat.
Projekt se připravuje od roku 2016
V roce 2016 zadalo město společnosti Dopravoprojekt Brno zpracování projektu „Modřice – protipovodňová opatření a vyjmutí území z aktivní záplavové zóny“. Jeho cílem bylo ochránit město před stoletou vodou a současně vyjmout část území z aktivní záplavové zóny.
Příprava se ale postupně komplikovala. Do řešení vstoupil plánovaný severní obchvat, požadavky Povodí Moravy i změny nadřazené územně plánovací dokumentace. Projekt byl opakovaně upravován a termín jeho dokončení se několikrát posouval. Například dodatek z roku 2019 měnil projekt právě kvůli severnímu obchvatu a potřebným kompenzačním opatřením a prodlužoval jeho dokončení do října 2021.
Výsledkem byla technicky poměrně složitá stavba. Ochranný val byl v severní části spojen s tělesem plánovaného obchvatu. Součástí systému měly být také dva stavidlové objekty na Mlýnském náhonu, čerpací stanice, protipovodňové zdi a rozsáhlé terénní úpravy.
Smyslem bylo ochránit nejen současnou zástavbu, ale také rozsáhlé území mezi Mlýnským náhonem a Svratkou. Projekt počítal s vyjmutím přibližně 40 hektarů z aktivní záplavové zóny. Protože by se tím ale zmenšil prostor, kam se může při povodni voda rozlít, bylo nutné tento zásah kompenzovat rozsáhlými úpravami terénu. Studie proto počítala mimo jiné se snížením terénu v pásu dlouhém přibližně 2,5 kilometru a širokém zhruba 250 až 300 metrů. Jen v této části mělo být odtěženo přibližně 107 000 m³ zeminy a další navržená terénní deprese představovala přibližně 65 000 m³.
Už tehdejší orientační propočet dosahoval téměř 326 milionů korun.
Chtěli jsme prověřit více možností
Když jsme projekt převzali, nechtěli jsme předchozí práci jednoduše zahodit. Jednou z možností bylo původní projekt dokončit. Současně jsme ale chtěli porovnat i další varianty a zjistit, která přinese Modřicím nejlepší ochranu za rozumných investičních i budoucích provozních nákladů.
U projektu Dopravoprojektu jsme měli pochybnosti právě kvůli jeho technické a finanční náročnosti. Problematické je pro nás také spojení ochranného valu s plánovaným severním obchvatem. Vyvýšená komunikace v této poloze by měla významný dopad na okolní zástavbu, zejména z hlediska hluku a pohledového působení.
Navíc stále chybělo zásadní stanovisko Povodí Moravy. O něj Dopravoprojekt požádal v říjnu 2023. Město jeho vydání opakovaně urgovalo, ale stanovisko jsme obdrželi až v březnu 2025.
Vedle toho existuje koncepce zpracovaná společností Aquatis pro širší území Brna a jeho okolí. Její základní princip – ponechat nezastavěné území mezi Svratkou a Modřicemi jako prostor pro rozliv vody – považujeme za logický. Nesouhlasíme ale s variantou, která připouští snížení pravobřežní hráze Svratky a větší rozliv směrem k Modřicím. Tento nesouhlas město veřejně deklarovalo také při projednávání změny územního plánu.
Naším cílem proto není vybrat si mezi dvěma starými projekty. Chceme najít řešení, které zachová prostor pro vodu tam, kde dnes není zástavba, ale současně spolehlivě ochrání současné město.
Povodeň v roce 2024 ukázala slabé místo
Velmi důležitou zkušenost přinesla povodeň v září 2024. Město tehdy vyhlásilo třetí stupeň povodňové aktivity, nepřetržitě sledovalo Svratku, Bobravu, Moravanský potok i Mlýnský náhon a připravilo tisíce pytlů s pískem.
Situace nakonec dopadla dobře, ale právě Mlýnský náhon ukázal, jak významné je zpětné vzdutí vody ze Svratky. Město během povodně jeho hladinu samostatně sledovalo; například 15. září bylo zaznamenáno její zvýšení přibližně o 20 cm oproti předchozímu večeru, zatímco u Svratky povodňová komise uváděla ještě dostatečnou rezervu.
Současně se ukázal špatný stav břehu náhonu. V blízkosti krajské komunikace došlo k jeho erozi a sesuvu a problém se projevil také na vozovce. Povodňová zpráva města proto mezi navržená opatření zařadila stabilizaci tohoto úseku a jeho protipovodňovou ochranu.
Právě tato zkušenost nás utvrdila v tom, že není možné jen čekat na definitivní řešení celého území.
Chránit město tam, kde skutečně začíná
Město proto zadalo společnosti VH atelier studii Oprava a stabilizace koryta Mlýnského náhonu v k. ú. Modřice, dokončenou v červnu 2026. Nejde přitom pouze o opravu poškozeného břehu. Předmětem studie je současně stabilizace koryta a protipovodňová ochrana města.
Hydrotechnické výpočty potvrdily důležitou skutečnost. Samotné koryto Mlýnského náhonu má poměrně značnou kapacitu. Problém nastává především ve chvíli, kdy jeho odtok začne ovlivňovat vysoká hladina Svratky. Voda se v náhonu vzdouvá zpět směrem k městu. Výpočty dokonce ukazují, že bez vlivu vysoké hladiny Svratky by bylo koryto v posuzovaném úseku kapacitní i pro sledované povodňové průtoky.
Proto nám připadá logické prověřovat ochranu města právě podél jeho současné přirozené hranice – pravého břehu Mlýnského náhonu směrem od soutoku se Svratkou. Není nutné chránit před povodní celé nezastavěné území mezi náhonem a Svratkou. To může dál plnit svou důležitou funkci při rozlivu vody.
Hotová studie navrhuje souvislý systém opatření od silnice II/152 až k malé vodní elektrárně. Kombinuje protipovodňové zdi, stabilizaci břehu, štětovnicové konstrukce a na některých místech mobilní hrazení. Výškově je ochrana navrhována nad hladinu Q100 – stoletou vodu.
Protipovodňová ochrana přinese i nový chodník
Projekt má ještě jeden významný přínos. Podél frekventované komunikace dnes na části trasy chybí bezpečné pěší spojení. Studie proto počítá se vznikem dvoumetrového chodníku podél komunikace a také s novou samostatnou lávkou pro pěší u mostu na Chrlické, kde dnes není pro chodce vyhrazen bezpečný prostor.
Jednou investicí tak můžeme řešit několik problémů současně – stabilizovat poškozený břeh, zvýšit ochranu nejohroženější části Modřic a vytvořit bezpečné pěší propojení.
Výhodou je také majetkoprávní situace. Naprostá většina navrhovaných konstrukcí leží na pozemcích města.
Nechceme dalších deset let jen čekat
Tím samozřejmě nekončí hledání celkového řešení protipovodňové ochrany Modřic. To nemůže vzniknout bez spolupráce s Povodím Moravy, Brnem a Jihomoravským krajem. Problematika PPO je navíc úzce spojena se severním obchvatem, a právě proto byla při pořizování změny územního plánu oddělena do samostatné změny č. 1b.
Brno nyní připravuje další prověření protipovodňových opatření v jižní části města. I samo Brno uvádí, že řešení musí být koordinováno s Modřicemi. Chceme proto být aktivně přítomni už při přípravě zadání a prosazovat řešení, které nebude přenášet problémy z jednoho území do druhého.
Na výslednou koncepci ale nechceme čekat další dlouhé roky. Tam, kde máme možnost připravit smysluplné a realizovatelné opatření sami, chceme postupovat.
Studie ochrany podél Mlýnského náhonu je hotová. V září chceme po schválení potřebného rozpočtového opatření zastupitelstvem zadat další stupeň projektové dokumentace a posunout tento záměr směrem k povolení a následné realizaci.
Po téměř dvaceti letech různých studií, variant a jednání je podle nás důležité neztratit ze zřetele základní cíl: ochránit především současnou zástavbu Modřic, využít přirozené možnosti území a připravovat řešení, která jsou nejen technicky správná, ale také ekonomicky a prakticky realizovatelná. AnMaz
